Princip nejmenšího úsilí (Principle of Least Effort)
Princip nejmenšího úsilí (anglicky Principle of Least Effort) je koncept, který říká, že lidé přirozeně volí cestu, která vyžaduje co nejméně energie nebo úsilí při dosahování svých cílů.
Tento princip popsal lingvista George Kingsley Zipf už v roce 1949, ale jeho aplikace v oblasti informačních technologií a firemních procesů je naprosto zásadní pro pochopení, proč se lidi chovají tak, jak se chovají.
Jak se projevuje v praxi
V praxi to znamená, že lidé často:
- ukládají informace tam, kde je to pro ně nejpohodlnější,
- vyhledávají informace tam, kde je to nejjednodušší, ne tam, kde jsou nejkvalitnější,
- používají nástroje, které jsou nejdostupnější, ne nutně ty nejvhodnější, a
- vybírají řešení, která se jim zdají okamžitě nejméně náročná, bez ohledu na dlouhodobé důsledky.
Dopady na firemní procesy a nástroje
Pro firmy má tento princip několik důležitých důsledků:
- Uživatelská přívětivost je klíčová: pokud je nějaký firemní nástroj nebo proces příliš složitý, lidé buď budou hledat zkratky, nebo ho úplně obejdou.
- Cesta nejmenšího odporu musí být ta správná: nejjednodušší způsob, jak něco udělat, by měl zároveň být tím správným. Pokud správná cesta vyžaduje více úsilí, lidé ji nebudou následovat.
- Školení nestačí: pouhé vysvětlení, jak něco správně dělat, často nestačí. Systémy musí být intuitivní a jednoduché na používání.
Ten, kdo navrhuje firemní procesy, musí zkrátka být designer.
Pro návrh efektivních systémů a procesů je proto nezbytné brát v úvahu tento přirozený sklon lidí k minimalizaci úsilí. Nejúspěšnější digitální nástroje vždy respektují princip nejmenšího úsilí - jsou navrženy tak, aby bylo jednodušší je používat správně než nesprávně.
